Obec Bělčice (562 m) se nachází 8 km severně od Blatné. Připomíná se již ve 13. století, roku 1484 povýšena na městečko, opět r. 1549.
Na protáhlém náměstí s lipami je na východní straně radnice s věžičkou (v jádře barokní). Původně románský kostel z doby kolem r. 1240, presbytář z + pol. 14. stol., loď sklenuta r. 1515 čtyřmi poli ploché sklípkové klenby hvězdového vzorce, zařízení rokokové. Volně stojící hranolová novogotická zvonice z r. 1863. 1 km záp. nad rybníkem Hrádek při silnici do Újezdce na návrší Slepičí hora, nepatrné zbytky tvrze (příkop, val).
Rodáci: básník a prozaik Ladislav Stehlík (nar. 1908), autor knihy "Země zamyšlená", dr. J. Bartoš, autor knihy "Bělčický kluk".
Městečko sahá vznikem do 13. století, podle archeologických nálezů je osídlení patrně starší. V roce 1243 je uváděn Petr z Bělčic. Od roku 1484 povýšili Běšínové z Běšin Bělčice na městečko. V roce 1549 byla obnovena městská práva a trhy. V roce 1623 se stal majitelem Jaroslav Volf ze Štenberka , v roce 1663 připojil Aleš Ferdinand Vratislav z Mitrovic Bělčice ke Lnářům. Farní kostel sv. Petra a Pavla je románsko - gotický z doby kolem roku 1240. Pětiboký presbytář byl v roce 1551 sklenut sklípkovou klenbou. Pseudogotická zvonice je z roku 1863. Za třicetileté války trpělo městečko pochody vojsk, ohněm a morem, takže v roce 1654 byli v Bělčicích pouze čtyři sedláci, dva chalupníci a dvacetdevět domkařů. U obce je návrší Slepičí hora (původně hrádek), kde ve 13. století stávala tvrz.