Již roku 1938 byla vzhledem k politické situaci vyhlášena částečná mobilizace. Ta byla následně odvolána. Dne 15. března 1939 bylo již od rána počasí nevlídné, prudce sněžilo a foukal silný vítr. Ten den hrnuli se němečtí vojáci do naší země ze všech stran. Rozhlas po celý den varoval od provádění nepředložených činů. Úřady byly obsazovány jednak samotnými Němci, jednak našimi odrodilci a národ byl brán, jak říkali, pod ochranu Velkoněměcké říše.
Krátce nato začala přibývat nová a nová nařízení, a to téměř denně. Zatemnění, pohotovost civilní protiletecké obrany, zákaz tanečních zábav, opatřování říšských vlajek, dvojjazyčné označování úřadů, odevzdání všech loveckých zbraní, zákaz poslechu cizích rozhlasových stanic, hlášení cizinců či zákaz oslav 28. října. 9. listopadu bylo oznámeno zavření vysokých škol v Praze a konečně 27. listopadu nařízeny požární a protiletecké hlídky v obcích. Nastala těžká doba, žilo se jak v zajetí.