Aby budoucím pokolením zachováno bylo, kdo zúčastnil se světové války, připojuje se seznam jednotlivých vojínů:
Bílý Václav nastoupil k vozatajské divizi, s níž odjel na ruské bojiště, pak přeložen do Lince jako nemocný, následně zproštěn vojenské povinnosti jako rolník, do konce války zůstal doma.
Červenka Václav nastoupil k zeměbraneckému pluku v Linci, pak na 6 měsíců byl na italské frontě, následně zproštěn vojenské povinnosti jako rolník.
Hájek Václav nastoupil do Písku, přeložen do Prešpurku (dnešní Bratislavy), pak na Srbském bojišti, dále na italské frontě, dále na rumunské frontě, kde byl raněn.
Chrastil Jaroslav odjel s 11. plukem na srbské bojiště a zde na zápal plic zemřel.
Chrastil Josef Pracoval na opevňovacích pracích u Vídně, později u Tridentu, pak byl na italském bojišti do konce války.
Janský Jan odjel na ruskou frontu, přeložen na srbské bojiště, dále byl na italském bojošti, kde upadl do zajetí. Přihlásil se do legií, po návtatu bojoval na Slovensku, kde byl zraněn.
Karlík František odjel do Prešpurku, pak byl na srbské frontě, dále v itálii. 1917 osvobozen, zůstal doma.
Krejčí František odjel na italskou frontu, kde zůstal do konce války.
Krejčí Jan odjen na ruské bojiště, pak byl na italské frontě a po válce ještě na slovensku do roku 1921.
Krejčí Josef odjel na ruské bojiště, kde byl zajat. Po ruském převratu se vrátil domů, pak nastoupil opět do Gyuly a zde zemřel.
Mašek Josef nstoupil do Gyuly v Uhrách, odjel na italskou frontu, kde byl raněn. V srpnu 1918 utekl a skrýval se až do převratu.
Mašek Karel odjel na francouzkou frontu, pak do Itálie, zpět do Francie. Po převratu se vrátil domů.
Motejzík Antonín odjel do Ruska, byl raněn, pak v ruském Polsku do konce války.
Motejzík František byl na srbském bojišti zajat a zůstal nezvěstným.
Motejzík Karel odjel do Lince, pak do Itálie do konce války.
Pícha Jan odvelen do Uher, pak na ruskou frontu, dále do Itálie, zde raněn, na dovolené roku 1918 utekl a skrýval se do konce války.
Pobuda František nastoupil k dragounům, odjel do Itálie, zde onemocněl a zemřel v pražské vojenské nemocnici.
Rosík Jan odjel na srbskou a pak na ruskou frontu, kde upadl do zajetí. Pak byl v Itálii a odtud se vrátil domů.
Šimůnek František působil v různých nemocnicích v Plzenci, Horšovském Týně a v Plzni.
Vlk Josef odvelen do Itálie, zde onemocněl, pak v Albánii,zde opět onemocněl, po uzdravení odjel do Chorvatska a pak domů.
Vonášek Jan čp. 26 odjel do Srbska, byl raněn, po vyléčení poslán do Šluknova, byl superarbitrován a poslán domů.
Vonášek Josef čp. 40 byl na italské frontě až do konce války.
Vonášek Josef odjel na ruskou frontu, poté přeložen do Itálie. Raněný odjel zpět do Itálie. Padl do zajetí, přihlásil se do legií a na frontě u Gardského jezera proti Roveretu strávil zbytek války.
Vonášek Karel čp. 27 nastoupil do rakouského Wölesdorfu, kde pracoval v továrně na střelivo. Jako zemědělec byl od vojenské povinnosti osvobozen a zůstal doma.
Vonášek Václav čp. 25 nastoupil do Lince a odjel na ruskou frontu. Byl přeložen do Itálie, onemocněl, vrátil se znovu na italskou frontu a v září 1918 přeložen do Čech.
Vonášek Václav čp. 16 odjel na italské bojiště, v roce 1917 byl jako zemědělec osvobozen od vojenské povinnosti.
Vrbský Karel odjel na srbské bojiště, byl přeložen do ruska, kde onemocněl, následně přeložen do Gyuly v Uhrách. V r.1915 onemocněl doma na dovolené, později osvobozen jako hospodář.
Zíka Jan odjel do Srbska, hned při prvních bojích byl raněn, vrátil se do Čech a z vojenské povinnosti byl propuštěn.
Zíka Jaroslav zúčastnil se bojů na ruské frontě, později se stal válečným fotografem na různých frontách.
Zíka Jiří odjel do Itálie, dvakrát léčen, na frontě zůstal až do konce války.